Po, Ne: 8:00-2:00
Út-So: 8:00-4:00
CZ EN RU

NAŠE PIVA

Sádek Vaněk 1988

Naše již dnes legendární pivo je pojmenované po Ferdinandu Vaňkovi z divadelního představení Audience. Jedná se o tragikomické absurdní drama Václava Havla z roku 1975. Hlavní postavou je Ferdinand Vaněk, intelektuál, který musí pracovat v pivovaru. Hra je částečně autobiografická (Vaněk reprezentuje Havla) a jsou zde i odkazy na reálné umělce tehdejší doby. Do podvědomí se ale nesmazatelně Ferdinand Vaněk zapsal až o více než 30 let později a to v nejslavnějším českém inzerátu všech dob. Sedmého října 1989 se v příloze tehdejšího Rudého práva objevil nenápadný inzerát s fotografií a s přáním jistému Ferdinandu Vaňkovi z Malého Hrádku. Ve skutečnosti ale deník, který byl hlásnou troubou komunistického režimu, zveřejnil blahopřání svému úhlavnímu nepříteli – Václavu Havlovi. Ten v tu dobu pobýval na své chalupě – na Hrádečku. Blahopřání vyšlo v sobotní příloze deníku dva dny po 53. narozeninách tehdy budoucího prezidenta. A i díky Havlově fotografii, která se v tisku objevila poprvé po dlouhé době, mělo Rudé právo nečekaný úspěch. Ten den zmizely noviny z kiosků, kde se prodával tisk takovou rychlostí, až to začalo být komunistům podezřelé. Velice rychle na to přišli a měli pochopitelně vztek. Byla ale jiná doba, noviny již byly mezi lidmi a nedalo se s tím nic dělat. O inzerátu navíc už ten večer informovala Svobodná Evropa. Autorem troufalého inzerátu byl tehdy 28 letý Betlémář Petr Rýgr. „Někdy, abyste si sám sebe mohl vážit, uděláte něco, i když máte třeba starost, co z toho bude,“ vysvětlil svou motivaci dříve Rýgr. Nakonec jeho čin ale žádné následky neměl. Potrestat už komunisté mladého umělce nestihli. Za necelé tři měsíce po otištění inzerátu se totiž z oslavence a disidenta stal prezident. K výročí 30 let zveřejnění inzerátu byla uvařená první várka piva Sádek Vaněk 1988. Vaříme jej dodnes.

Sádek 11°

Tak tímhle pivem to vlastně začalo. Téměř před deseti lety, kdy to vůbec nebylo obvyklé jsme se rozhodli vydat proti proudu a uvařit svoje vlastní pivo. Pohánění touhou tak učinit poctivě, z kvalitních surovin a především tak, aby každá várka nefiltrovaného piva chutnala stejně, jsme se vydali ze své komfortní zóny. Sádek 11° je tak především odkazem na naši téměř stoletou historii. Dostali jsme již několik lukrativních nabídek na spolupráci a pivo stáčet do lahví a distribuovat, ale po pečlivém uvážení jsme všechny nabídky odmítli. A to především ze dvou důvodů. Za prvé by mohla velkokapacitní výroba mít za výsledek zhoršení kvality produktu. Za druhé a to především, vychutnat si naši lahodnou jedenáctku musíte u nás v hospůdce. Atmosféra a historie, je něco, co se totiž nedá koupit. To se musí zažít.

Sádek English Pale Ale

Na přání našich dlouholetých zákazníků – štamgastů jsme se rozhodli i pro výrobu třetího domácího piva. U „Ejlů“ je obecně problém s udržením kvality. Většina pivovarů prostě „něco“ uvaří, pak to ochutnají, nějak rádobyvtipně pojmenují a pak se to snaží prodat. Tomuto způsoby výroby se od začátku vyhýbáme a náš English chutná po celou dobu stejně. Jsme si tím jistí, protože naši zákazníci - naši přátelé pivu opravdu rozumí a to že se k nám pravidelně vrací je naše nejlepší vysvědčení.

HISTORIE

Za téměř stoletou historii toho naše hospůdka pamatuje opravdu hodně. Častými návštěvníky byli a dodnes jsou i lidé veřejně známí : umělci, sportovci i politici. Byli jsme nesčetně krát místem živých vstupů ve veřejnoprávních i soukromých televizích. Naše prostory jste mohli vidět v dokumentech, jako komparz pak v několika filmech i hudebních videoklipech a to i zahraničních produkcí. Nacházíme se přibližně 200 metrů severně od náměstí Jiřího z Poděbrad na Škroupově Náměstí, které nese jméno po hudebním skladateli Františku Škroupovi, na pomezí dvou slavných pražských čtvrtí Vinohrady a Žižkov. První zmínky o naší restauraci sahají až do roku 1929. To znamená, že k nám hosté chodili již za první republiky, za druhé světové války a pak i v následné době temna, tedy v době, kdy v Čechách vládli komunisté. Právě v této době, se Škroupovo náměstí nesmazatelně zapsalo do historie. Právě zde se totiž poprvé v období normalizace mohli lidé sejít na povoleném shromáždění – na demonstraci. Stalo se tak 10. prosince 1988 u příležitosti 40. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv a to díky tehdejšímu francouzskému prezidentovi Françoisi Mitterrandovi. Ten totiž svou návštěvu komunistického Československa podmínil tím, že během jeho pobytu nebude perzekvována opozice. Den předtím s osmi disidenty posnídal, což pak zmínil Václav Havel v úvodním projevu shromáždění na Škroupově náměstí : „Vážení přátelé, když jsem byl před třemi týdny, podobně jako mnoho mých přátel, na cele v Ruzyni, uvažoval jsem o různých věcech, například o tom, zda tam nezůstanu natrvalo. Kdyby mi tam někdo byl řekl, že za tři týdny budu snídat s francouzským prezidentem a den nato vystoupím na nezakázané manifestaci, myslel bych si, že žertuje. Což ale vůbec neznamená, že za pár hodin nemohu být opět na cele v Ruzyni.“ Státní bezpečnost samozřejmě celou akci natáčela. Podle jejího odhadu se jí zúčastnilo asi 5 000 lidí. Povolením demonstrace se komunisté pouze chtěli vyhnout zahraniční kritice v souvislosti s právě probíhající návštěvou francouzského prezidenta a zlepšit tím svůj mediální kredit v zahraničí. Kdyby ale věděli v co to vše nakonec vyústí, jistě by si to rozmysleli. Shromáždění totiž znamenalo začátek konce komunistického režimu, který padl po sérii dalších demonstrací o necelý rok později v roce 1989…

Napište nám